Základní kriteria preventivních opatření k zabránění škod způsobených lýkožroutem.
V lesním zákoně je zakotvena povinnost vlastníka lesa provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména
a) zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření,
b) preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů,
c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů.
V tomto článku se budu věnovat správnému postupu, směřujícímu k regulaci stavů lýkožrouta smrkové a dalších kůrovců obecně, který zahrnuje vždy několik nezastupitelných a nepominutelných kroků. Nejdůležitějším je trvalé celoroční vyhledávání kůrovcem napadených stromů i všeho ležícího materialu a jeho včasná asanace. Další, i když někdy těžko splnitelnou podmínkou, je zpracování veškerého kalamitního dříví do konce června. Jedině při splnění těchto podmínek jsou funkční kontrolní a obranná opatření na které především vlastník lesa spoléhá, tedy lapáky a feromonové lapače.
Ke kontrole lýkožrouta smrkové jsou využívány v zásadě dvě metody - stromové lapáky a feromonové lapače.
Stromové lapáky.
Při stanovení jejich počtu v daném porostu vycházíme z tzv. kalamitního základu, což je množství kůrovcového dříví (tedy všeho lýkožroutem smrkovým napadeného dříví, stojícího i ležícího, včetně středně a silně napadených lapáků) za období od 1.8.-31.3. (Jde vlastě o jiné vyjádření populace kůrovce, která přechází z minulého roku do roku letošního). Z něho odvodíme počet lapáků, které je nutno naklást na jaře pro zachycení první generace lýkožrouta, a to tak, že celkovou hmotu kalamitního základu dělíme 8 a výsledek podělíme průměrnou hmotnatostí daného porostu, čímž dostaneme počet kusů lapáků. Navíc je nutno za každý nezpracovaný kůrovcový strom přidat ještě 1-2 ks lapáků. Lapáky musejí být nakáceny do konce března, (ve vyšších polohách i v průběhu dubna), a to tak, aby 2/3 jejich počtu byly na slunci a asi 1/3 v polostínu. Od počátku rojení je nutno je v intervalech 7-10 kontrolovat. Kontrola probíhá odloupnutím kůry, přičemž se hodnotí počet závrtů na 1 dm čtevreční. Po ukončení rojení lze vyhodnotit tzv stupeň napadení .
Bylo-li dosaženo středního či silného stupně napadení brzy po začátku rojení, je nutno přikácet okamžitě ještě 1/10 (střední napadení) či 1/5 (v případě silného napadení) z celkového množství lapáků. Jde o lapáky určené k zachycení tzv. "sesterského pokolení".
Stupeň napadení lapáků poslouží dále ke stanovení počtu lapáků tzv druhé serie, tedy lapáků určrných k zachycení druhého pokolení lýkožrouta. Lapáky je opět nutno připravit před dalším rojením brouka, tedy v průběhu června s tím rozdílem, že jsou kladeny do polostínu.
Po ukončení náletu brouků vyhodnocením stupně napadení končí kontrolní úloha lapáku a následuje funkce obranná, kdy je nutno populaci kůrovce, která do lapáků nalétla, zahubit. Jediným z ekologického hlediska vhodným způsobem likvidace kůrovců v lapácích mechanické odkornění - buď ručním odkorněním škrabákem nebo s využítím odkorňovacích adapterů na motorovou pilu, popř vyvezením z lesa a opět mechanickým, odkorněním výkonnějšími mechanismy. V případě použití škrabáku je nutno odkornění provést v době, kdy v požerku jsou pouze vajíčka a larvy. V takovém případě stačí k jejich zahubení pouze samo odkornění. V případě použití odkorňovacího adaptéru dojde při odkorňování k zahubení všech stadií a je tedy možno tohoto způsobu asanace využívat až do výletu brouků. To dává možnost využít tento způsob i v případě, kdy jsou např. na jaře nalezeny stromy s plně vyvinutými a k vylétnutí připravenými brouky, kde jsme dříve při asanaci byli odkázáni na skácení a chemické ošetření kontaktními insekticidy. Navíc, dojde-li k odkornění v době před tím, než samičky vylétnou z původních požerků k založením sesterského pokolení, můžeme při tomto způsobu odkornění zcela vyloučit sesterské generace,
Fermonové lapače.
Jinou kontrolní (a částečně i obrannou) metodou je využití lapačů vybavených feromonovými odparníky s agregačním feromonem. Jejich počty se odvozují stejným způsobem, počty odchycených brouků jsou mnohdy imposantní, nicméně se odhaduje, že jsou schopni zachytit jen asi 15-17% populace lýkožrouta a nejsou tedy zdaleka tak účinné jako lapáky. Výhodou je, že není nutno kácet živé stromy na lapáky, náklady na ně jsou však vysoké a účinost poměrně nízká. Kontrolují se rovněž zhruba každých 7 dní, kdy se zaznamenávají počty odchycených brouků a tito se ničí. Hodnotí se obdobně jako u lapáků.
S výhodou jich však lze využít ke zjištění počátku rojení a tím i doby, kdy je nutno započít s kontrolou lapáků. I zde z hodnot odchytu v lapačích instalovaných pro jarní rojení odvozujeme počty lapačů pro pokolení druhé (letní), event pro pokolení třetí.
V určitých situacích lze lapáků, feromonů, či kombinace obou, využívat i jinak. Feromonovými odparníky lze např. "navnadit" stromy, které zamýšlíme vytěžit a kůrovce pak po náletu asanovat v těchto pokácených stromech. Jindy, např. v obtížně dostupných terénech, můžeme položit lapáky, které před rojením opět "navnadíme" feromonovým odparníkem a současně opatříme nástřikem kontaktního insekticidu. Tyto lapáky nelze sice využit ke kontrole, poslouží však dobře k omezování populace kůrovců. I v běžných podmínkách se používají tyto "otrávené lapáky" v kombinaci s feromonem v provedení tzv "trojnožek", tj trojnožkového seskupení kratších výřezů kmenů v nichž je zavěšen feromonový odparník - slouží opět k hubení, nikoli kontrole.